O homocysteinu

Problémy s homocysteinem (dále také Hcy) měli lidé vždy. Nebyly časté, nebyly pojmenované a nikdo dlouho netušil, že Homocystein existuje. Hcy byl objeven, až v roce 1932 Vincentem Du Vigneaudem (obrázek 1.), americkým biochemikem a nositelem Nobelovy ceny za chemii, který ho popsal jako toxickou aminokyselinu.

Po roce 1945 se začala měnit skladba stravy velkých populačních celků tak, že v ní markantně začalo ubývat přirozených zdrojů kyseliny listové a vitamínu B6. Úbytek vitamínu ve stravě způsobila v poválečném období především průmyslová výroba potravin. Buňky začaly ztrácet schopnost Homocystein beze zbytku metabolizovat. Zároveň stoupla spotřeba masa a masných výrobků, mléka a mléčných výrobků, tedy přirozených zdrojů metioninu, ze kterého vzniká Homocystein. Tyto dva trendy způsobily, že téměř současně s těmito změnami začal vzestup úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění (KVO). V období 1950-1986 stoupla úmrtnost na Kardiovaskulární onemocnění v ČR o 72% (za 36 let tedy v průměru o 2% ročně). Podobným způsobem přibývaly v populaci další civilizační choroby a přibývají dodnes.

Souvislost kardiovaskulárních onemocnění se zvýšenou hladinou Homocysteinu v krvi prokázal v roce 1962 americký vědec a lékař Kilmer S. McCully (obrázek 2), který navázal na výzkumy Du Vigneaudaze z 30-tých let. Výsledkem jeho výzkumů v 60-tých letech byla definice dvou poruch, které souvisí se zvýšenou hladinou Hcy v krvi.